Závěr Pionýrského Sedmikvítku 2014–2015
V únoru byl posledními dvěma finále – Dětskou Portou a Melodií – uzavřen další ročník otevřené kulturní soutěže Pionýrský Sedmikvítek… Jeden z porotců – Václav Koblenc, který je zároveň redaktorem Českobudějovického deníku, o tomto hudebním víkendu napsal následující článek (lehce jsme ho zkrátili).
Křeček čumí dementně, otráví ho decentně
V Praze se odehrálo finále soutěže Dětská Porta. Zpívalo se o lásce
i čokoládě, Jihočeši získali tři ceny.
Lamentace nad muchničkami, šestiletý tramp Malý Henry i sedmnáctiletá
slečna, které by mohla hudební vášeň závidět i Norah Jones. Soutěž
Dětská Porta a její republikové finále měla v Praze „barvy všecky“ a
ještě nějaké navrch. V bohnickém Divadle Za plotem se 30. a 31. ledna
2015 potkalo několik set dětí a Jihočechům přinesla větší než malé
množství radosti. Skupina JaNik z Malont zopakovala vítězství z roku
2013. Písní Pár minut zaujala tak, že jedna porotkyně si ji natočila a
video zavěsila na Facebook. A na to, jak děti daly Hotel California včetně
předehry a dohry, by s obdivem hleděli i Eagles.
Další zlato směřuje do Strakonic. Tam se v ZUŠ učí na kytaru Rudolf
Prušák a jde mu to tak dobře, že získal i cenu portálu Kytary.cz. „Asi
50 roků předtím, než jsem začal uvažovat o tom, že se narodím, vznikla
v Divadle Semafor píseň Malé kotě, a tu vám teď zahraju…,“ zahlásil
při svém bloku a porota pak hodnotila, že to bylo o několik tříd
jinde.
Jako první písnička v pátek zazněla Bouře od Nezmarů. Jinak, jako loni,
kraloval Tomáš Klus, jeho písně se sálem nesly pětkrát. Tentokrát ho
ovšem co do četnosti dorovnal Čechomor a čtyřikrát si mohl divák broukat
Nohavicu, Nedvěda a Nezmary. Zpíval se ale i Slunečný hrob, Nářek
převozníka či píseň z pohádky Tři bratři. A ještě dvě statistické
zajímavosti: objevila se jedna banjistka a osm skupin mělo baskytaristku!
Pláčů nad nešťastnou láskou, začasté s akordem A moll, se zrodilo
tradičně požehnaně. Mladí prostě trpí, příklad za všechny z písně
Zamilovat se do lháře od Miroslavy Volfové. „Bylo to krásný, ale už je
to pryč/ zamykám srdce na tajnej klíč.“ Patnáctiletý Alan Paclík šel
ještě dál, v písni přiznal, že si kvůli své milé změnil image.
Mnozí se ovšem snaží vtipkovat a daří se jim to. Julie Petříková,
která chce být tatérkou v Los Angeles, nadchla hříčkou Hlodavec
o sestře, jež nemá tato zvířata v lásce. „Křeček čumí pěkně
dementně/ ráda by ho otrávila decentně,“ a scénu, v níž sestra
nebohého mazlíka rozšlápne, ilustrovalo dvojverší: „Rozbila jsem si
pusu/ o tu malou hrudku hnusu.“
U Nohavici se inspiroval René Matlášek, který se začíná prosazovat
v Hollywoodu. Hlediště roztleskal při refrénu Vykřičnik, vykřičnik,
vykřičnik, Ostrava! a slovy „Z důvodu finanční krize/má úředník
vize/ že všechno se vrazí/ na Baníček v lize.“
Jako vděčný terč slouží škola. V maturitním protestsongu konstatovalo
Duo My, že děkuje za biflování, kapela Made by Parents veršovala: „Prý
jsme na výběrový škole/ mně to spíš přijde jak minový pole“ a
přidala zábavný song o celebritách z Bravíčka. Nenávist k činnosti,
kterou nesnášejí všichni puberťáci, luxování, vyzpívala Kristýna
Rozsívalová, s muchničkami si to rozdal Pavel Kohn: „Chopil jsem se meče/
z malých Pičurinek/ kečup proudem teče…“
Oddíl Mláďata doprovodil píseň Prší, prší kreací se třemi deštníky,
jindy se na pódiu jako talisman objevil plyšový medvěd. Kapela Jen tak
zpívala o plné vaně čokolády, Kateřina Štolbová o chuti na ananas,
Andrea Hekrlová oznámila, že je mimoň, načež překvapila poezií:
„Můžeme uvařit vzduch hned v květu/ kouknem se do ráje klarinetů.“
Volba repertoáru ovšem přinášela i půvabné paradoxy, třeba když
jedenáctiletá slečna líčila, že ta naše hospoda je pěkně stavěná.
Do škatulky úkaz spadá Jindřich Onufer neboli Malý Henry. Šestiletý člen
trampské osady Štíři dorazil v širáku a hra na kytaru mu přinesla
čestné uznání. Podobně nadchli klučíci Tři od skály, mj. sólem na
trubku ve skladbě Johnnyho Cashe Ring of Fire.
Hodnoceno osobně, zůstává v paměti nemálo vystoupení velmi dobrých,
dokonalost sester Hejdových, odpich a sezpívané sbory kapely Motýlí defekt
a jedna kůže husí. Ta se dostavila, když ke klavíru sedla Irena
Petříková. Nejdřív odlehčila písní Já mám rybu, kterou o svém
nachlazení napsala den před soutěží, pak do písně Te Amo vpravila něhu,
náboj i ztišení. A vrchol: její verze Take Me Home, Country Roads, kdy
s kapelou New Status rozvolnila Denverův velehit až do šansonu a přidala mu
neslyšenou křehkost. Zisk? Autorská Porta, Zlatá Porta a zlato v kategorii
15 – 19 let.
Jedna věc je na Dětské Portě jedinečná: jak si mladí navzájem fandí.
A paří spolu i v noci; hudební mejdan táhli žáci jabloneckého studia
Kokos a brali to od klasiky Panenka, Severní vítr a Rána v trávě přes
rock-n-roll Na kolena, Nad stádem koní od Buty až po Dobráka od kosti či
kabátí Colorado. Odpověď Míšovi Leichtovi z Copu, když se z pódia
před písní Pár minut dětí zeptal: „Dáme to?“, byla jasná. Dali.
A skvěle.
Více fotek z Pionýrského Sedmikvítku najdete na našem facebooku.
Autor: Václav Koblenc