Víkend na Morganě
Ho ho hóóó. Oddíl Lenochodi z 32. PS Pláňata se 2. května vydal na svou předposlední letošní akci. A jelo se na naší milovanou chatu Morganu.
V pátek odpoledne jsme nakoupili všechny potřebné věci a vydali se na
Hlavák za dětmi. Kolem osmé jsme vláčkem dorazili do Ledče nad Sázavou,
blízko něhož se nacházel náš cíl. Zrovna přestalo pršet, což nám
všem udělalo velikou radost. Upravili jsme si baťohy a vydali se na cestu.
Naše krásné instruktorky, které nám závidí celé sdružení Pionýr,
společně s Luckou, mladší sestřičkou Jíti, nasadily takové tempo, že
jim ani někteří kluci nestačili. Natožpak já s Herim.
Po náročné cestě jsme si rozdělali ohýnek a chvilku odpočívali. V tu
chvíli však za námi zavítal šaman kmene Siouxů Šedý Vlk a oznámil nám,
že jsme se ocitli na posvátném území jeho kmene, kam smí vkročit pouze
noha rudého muže a pokud zde chceme zůstat, musíme prokázat své schopnosti
a stát se pod vedením jeho syna pravými indiánskými bojovníky a
bojovnicemi. Slíbil také, že zítra přijde jeho syn Lehký Mokasín a
podrobí nás mnoha zkouškám a úkolům, které budeme muset zvládnout. Poté
Šedý Vlk odešel. A my se šli na zítřek pořádně vyspat.
V sobotu jsme vstávali v 8:00 a přichystali si vynikající snídani. Po ní
dorazil Lehký Mokasín. Dopoledne jsme se s ním učili různým indiánským
dovednostem, jako je rozdělávání ohně, poznávání zvěře, vázání
uzlů, či střílení z luku.
Odpoledne za námi opět přišel a vyslal nás na indiánskou stezku odvahy,
kterou připravil. Děti se vydaly lesem po fáborcích, cestou plnily různé
úkoly a odpovídaly na zrádné otázky. Například měly vyjmenovat
5 věcí, které rostou v lese začínajících na „K“ nebo napsat, kdo to
byl Vinetou. V úkolech využily dovednosti, které se naučily dopoledne.
Večer jsme připravili dříví na táborák. Všichni chtěli nosit
největší kusy dřeva, tak se stalo i to, že Damián s Luckou společnými
silami dotáhli spadlou soušku. Nejdříve jsme si na malém ohýnku opekli
buřtíky a navečeřeli se. V zápětí přišel Šedý Vlk se svým synem
Lehkým Mokasínem, nesoucím hořící pochodeň. Šaman nás pochválil, že
jsme zvládli všechny zkoušky a jeho syn zapálil slavností oheň
přátelství mezi rudým a bílým mužem. Potom oba museli odejít neboť
útočný kmen Apačů s nimi vykopal válečnou sekeru. U slavnostního ohně
předal Heri Lucce a Damiánovi za věrnost oddílu v loňském a letošním
roce oddílové šátky a Lucka byla vyhlášena ohnivcem večera. Pak se hrálo
a zpívalo. No a potom už jen vyzubit a spát.
V neděli se vstávalo o něco později než v sobotu, protože
s táborákem se nám trošku posunula večerka. Děti ráno byly velmi čilé,
dokonce si stihly ještě před snídaní zabalit. Dopoledne jsme si zahráli
pár her a pak přišlo slavnostní vyhlášení celého víkendu. S vedoucími
jsme hodnotili jak se všem povedly sobotní zkoušky a po složitých
matematických operacích jsme vyhlásili vítěze. Na prvním místě se
umístil Marek, jako druhá skončila Lucka a třetí byl druhý Marek.
Vítězové dostali sladké odměny. Potom nás už čekala jen cesta zpět na
nádraží.
Nasedli jsme do osobáčku, který nás po více než dvou hodinách příjemné
cesty kolem Sázavy dovezl do Čerčan. Při cestě jsme hráli na kytary a
zpívali, naše unavené instruktorky u toho podřimovaly. Z Čerčan nás
rychlík odvezl zpátky na Hlavní nádraží, kde na nás již čekali
rodiče.
Těším se na další povedenou akci.
Miniantik
Přiložené fotografie
