První víkend VDK-IN na Železné
O víkendu 15.-17.1.2010 naše vzdělávací centrum zahájilo kurz vedoucích dětského kolektivu pro instruktory (přesněji toho nižšího stupně – B). Víkend plný ledu, mrazu a sněžení nás příliš k aktivitám mimo chalupu v Železné nelákal. Hodně času jsme proto věnovali těm nejdůležitějším základům z psychologie a pedagogiky.
Ne vždy to byl úkol jednoduchý, protože ani ti nejotrlejší jedinci
nevydrželi od rána do večera neustále udržovat svoji pozornost na
nejvyšší možné míře.
Je proto jasné, že prvotní motivace získat vše potřebné pro kvalitní
práci instruktora se během sobotního odpoledne proměnila na touhu po
odpočinku, kávě, čaji a čerstvém vzduchu – což nakonec vedlo
k přestávkové honičce ve sněhových uličkách (více bude vidět až
z fotografií).
V kurzech NIKOLIV nikdy nešlo o pouhý přenos informací, snažili jsme se
proto neustále využívat konkrétní zkušenosti a prožitky.
Protože budou instruktoři ve své další činnosti rozvíjet osobnost
dětí, zeptali jsme se, co dal Pionýr jim:
- Zvýšila jsem si sebevědomí, našla jsem partu lidí, která mi projevila
uznání a pomohla k seberealizaci.
- Pionýr mě naučil nebát se komunikace.
- Dal mi způsob chování, kladný přístup k lidem a k dětem, rozumný
přístup k řešení problémů.
- Kdybych nepoznal svoji pionýrskou skupinu, tak seděl doma a nejezdil bych
každý měsíc na výlety a o prázdninách na tábor. Jsem rád, že jsem ji
potkal…
- Díky Pionýru si vážím přátelství, stal jsem se sebevědomější.
Nikdy jsem si moc nevěřil a teď se setkávám i respektem a uznáním
druhých.
- Nyní se dokážu zapojovat do větší skupiny lidí – stal se ze mě
i trochu extrovert.
- Rozvinul moji samostatnost.
- Bez Pionýra bych nepoznala své nejlepší kamarády a nezažila všechny
ty bezvadné akce. Naučila jsem se spolupracovat.
- Dal mi zkušenosti, trpělivost, sebepoznání i umění poradit si. Našel
jsem přátele a místo ve společnosti.
Text Ivanka Macháčková, foto David Urban.
Související odkazy
Přiložené fotografie
