Podzimní prázdniny v Jižních Čechách
Podzimní prázdniny prožila 45.PS Praha 6, oddíl DÁLAVA s 32.PS Pláňata, oddíl LENOCHODI v malebné vísce Slavkov kousek od Českého Krumlova. Během tří dnů, které jsme měli k dispozici, jsme uspořádali výlet do Českého Krumlova, do Zlaté Koruny a na Kleť a poslední den odpočinkový výlet po okolí plný nejrůznějších her. Samozřejmě nechyběla ani celovýletová hra – plavili jsme se po Vltavských jezech. Jak jsme se měli a co jsme dělali se můžete dočíst dále.
Sobota:
Ráno (vyráželi jsme až v sobotu) jsme se sešli klasicky u trafiky na
Dejvické a vyrazili směr Hlavní nádraží, kde jsme nasedli na rychlík
směr České Budějovice. Po úmorných čtyřech hodinách jízdy a
v závěru také inhalování nafty vycházející z topení jsme konečně
dorazili do zastávky Mezipotočí. Jakoby to ještě nestačilo, museli jsme si
vyšlápnout 3,5 kilometru do kopce, kde na nás ve Slavkově čekalo DDM. Po
ubytování jsme vyrazili ven na nedalekou louku, kde nejprve proběhlo
představení celovýletové hry – tentokrát na téma sjíždění
vltavských jezů. Poté jsme si zahráli nějaké hry a pár soutěží,
ozkoušeli jsme Heriho lanové překážky a už se chýlilo k šesté hodině
večer a tak jsme se vrátili zpátky do chaty. Po večeři proběhl úkol ze
státu v USA v rámci naší celoroční dálavanské hry – tentokrát
měly děti za úkol nacvičit a zahrát představení na tanec Charleston.
Jednoznačně všechny převálcovala Helča se svým klikujícím tanečníkem
Medvědem. Poté ještě proběhla soutěž na jezy a pár her a nakonec jsme
šli kolem jedenácté spát.
Neděle:
Ráno jsme vstali, nasnídali se a vyrazili po modré značce směr Český
Krumlov. Cestou nebyla nouze o elektrické ohradníky a Dejvovy slogany typu:
„Jau!“ nebo „Tenhle nedává.“ :-) Proběhly také dvě soutěže na
jezy. Jelikož kolem jedné už jsme měli hlad a Krumlov byl ještě daleko,
rozhodli jsme se najíst v kopci na poli, o kterém Heri rozhlašoval, že je
zde určitě genius loci – duch místa. Do Krumlova jsme dorazili kolem půl
třetí a hned jsme si šli prohlédnout zámek, kde se od nás oddělili Heri,
Monika a Medvěd, jelikož museli jít nakoupit. Na zámku ještě proběhla
soutěž na jezy a poté jsme se odebrali do podzámčí, abychom si ještě
v rychlosti prošly zdejší malé uličky, které tak trochu připomínaly
Staré Město. Jelikož nám už nezbývalo moc času, museli jsme na vlak.Tady
se od nás taky oddělil Krtek, jelikož musel v pondělí do práce. Vláček
nás odvezl zpátky do Mezipotočí, kde jsme po dalších 3,5 kilometrech
došli do chalupy. Před večeří jsme si ještě zahráli úžasně
slabomyslnou hru „Ahoj Pepo“. Po večeři proběhla Téřina další
soutěž na jezy a pár her. Jelikož jsme zítra měli brzo vstávat,
vysprchovali jsme se a kolem půl jedenáct jsme šli spát.
Pondělí:
Ráno nás Heri probudil už v šest ráno kytarou a rýmem „A teď, čeká
nás Kleť“. Po snídani, kdy většina z nás vypadala, že by se ještě
nejradši vrátila zpátky do postele jsme se vydali směr nádraží, kde jsme
nasedli na motorák do Zlaté Koruny. Následoval osmikilometrový výstup na
rozhlednu Kleť. Cestou jsme se střídavě předháněli se dvěma turistkami a
také jsme obdivovali krávu a její malé tele. Kolem dvanácté jsme konečně
došli nahoru. Byla parádní viditelnost, takže se dalo dohlédnout skoro až
na Alpy. Potom, co jsme uspokojili svojí chuť na sladké v místní
restauraci, jsme pokračovali do Krumlova na vlak. Cestou jsme zjistili, že
děti mají výrazný antitalent na hraní akčních a strategických her. Když
jsme došli do Krumlova, skočili jsme si ještě nakoupit nějaké ty sladkosti
a pak už jsme jeli motorákem zas do Mezipotočí. Kousek od nádraží ještě
proběhla Heriho soutěž na jezy. Po večeři jsme si zahráli závod
plachetnic a několik dalších her a šli jsme spát.
Úterý:
Původně jsme zamýšleli kouknout se na Lipno, ale vzhledem k tomu, že se
říká, že 3. den je kritický a také jsme si vzhledem k předcházejícím
náročným dnům trošku pospali, tak jsme udělali pouze procházku po okolí.
Vstali jsme, nasnídali jsme se a pohodovým tempem jsme vyrazili. Kousek za
vesnicí na louce jsme si zahráli Medvědovu úžasnou hru na „tučňáky a
medvědy”. Taky proběhla Medvědova soutěž na jezy: vyhazování a
chytání pádla (tenisáku). Poté jsme se posunuli zas o kousek dál, kde
jsme si zahráli Napínákovu „černou bílou” aneb kdo si počká, ten se
dočká. Poté jsme pokračovali asi tři kilometry po asfaltce a cestou do mně
Ivetka neustále hučela, že jsem “Mngáá” a odmítala mi vysvětlit co to
znamená. Obědvat jsme chtěli na jedné zřícenině, bohužel ale byla
soukromá, tak jsme zvolili nejbližší louku vedle a pak pokračovali dál.
Asi po třech kilometrech jsme se zastavili na louce s balíky sena, ale
ještě dřív se od nás odpojila Téra s tím, že jí není dobře. Zahráli
jsme si hru ponorky, kde Martin alias torpédo ponorky za našeho povzbuzování
minul ponorku a běžel ještě asi o sto metrů dál.. :-). Volným krokem
jsme došli zpět do DDMka, uvařili si večeři, proběhla Napínákova
soutěž hledání věcí poslepu a poté jsme skoro celý zbytek večera hráli
UNO a JungleSpeed. Vyhodnotili jsme také celovýletovou hru, kterou vyhrál
Martin.
Středa:
Ráno jsme vstali, zabalili si, uklidili a vyrazili směr Mezipotočí.
S přestupem v Českých Budějovicích, kde Medvěda na nádraží otravoval
hladový pes jsme dorazili do Prahy a rozprchli se do svých domovů.
Účast: Krtek, Téra, Heri, Medvěd, Pepa, Monika, Napínák, Helča,
Honza, Dave, Kája, Martin, Ivetka, Marek,Vojta.
Ušli jsme asi 50 km.
Sepsal dálavan Pepas
Přiložené fotografie
