Pionýrské léto v plném proudu
Nedávno začaly letní prázdniny, ale první várka táborů už se pomalu blíží ke konci. Děti, instruktoři, oddíloví vedoucí i ostatní tvořící zázemí se chystají na velká finále, kdy se stane něco velkého a nezapomenutelného. Někde půjde o setkání všech pohádkových bytostí, které děti táborem provázely, jinde Robinsona s jeho věrnými Pátky objeví obchodní loď, nebo všichni společně zachrání planetu.
„Během takzvaného prvního turnusu (pozn.: zpravidla prvních čtrnáct dní v červenci) máme 112 pionýrských táborů po celé republice, na kterých děti prožívají dobrodružství, jež jinde nepoznají. Učí se na nich postarat samy o sebe v podmínkách, které nejsou v dnešní době úplně běžné, nacházejí nové kamarády a čekají na ně netradiční zážitky“, říká místopředsedkyně Pionýra Darina Zdráhalová.
Léto přeje připraveným
Léto s sebou přináší pro táborníky občas i neplánovanou zkoušku tu v podobě bouřky a krup, silného větru, jindy zase v podobě velkých veder. Jedno však mají společné, prověří, jak jsou děti i vedoucí táborů připraveni. Proto, když hned na začátku měsíce přívalové deště několik táborů vyplavily nebo následná vedra někde přinesla i drobné zdravotní komplikace, zachovali se naši vedoucí na jedničku a vše řešili tak, jak se má a zaslouží si pochvalu.
Táborová dobrodružství mají různou podobu
„Celodenní výlet na raftech – to bylo prima“, říká Melissa (11 let) a dodává: „taky jsem zjistila, že tak úplně ve všem nepotřebuji mamku.“ Samuel (12 roků), ji doplňuje: „Mně nadchla lanovka, to byla jízda!“ – což zpřesňuje Eliška Jislová, vedoucí z tábora „Zapomenuté údolí“ 3. PS z Jablonce nad Nisou: „Lanovka je naše táborová zajímavost posledních let, je dlouhá asi 60 metrů, bezpečná a děti si ji užívají! Nováčci s trochou nedůvěry, je to přece jen pořádná jízda, ale líbí se.“ Ještě také poznamenává, že všichni vedoucí z jejich tábora si současně užívají/čerpají svoji dovolenou. Bez toho by tábor nešel provozovat.
Dovolená se dá trávit různě – třeba prací s dětmi
Pionýrské tábory jsou tak i příkladem dobrovolnické práce, vedoucí je totiž zajišťují ze svého volna, nikoli jako zaměstnanci – což se možná obecně málo ví. Pro vedoucí jde v mnoha případech o pokračování jejich celoroční dobrovolnické práce s dětmi v oddílech, které věnují stovky (v celkových součtech desetitisíce) hodin „volného času“. Když se nad tím zamyslíme, tak věnují mnohdy i více než polovinu své celoroční dovolené dobrovolnické práci, která má smysl – práci s dětmi.