O Český pohár v ringu se popralo 36 družstev
Ringo. Sport, na který mám vcelku rozporuplné vzpomínky. Hráli jsme ho povinně ve škole a mě to nebavilo. A přesně si pamatuju, jak jsem jednu hodinu naší tělocvikářce říkala, že ho dneska fakt hrát nechci. Musela jsem. Abych to zkrátila – skončilo to tehdy výronem kotníku a šesti týdny o berlích se sádrou na noze. Od té doby jsem tenhle sport založený na výměně gumových kroužků přes síť nehrála. Ale když už Česká rada Pionýra předposlední dubnový víkend jednala v Mladé Boleslavi, což je jen pár kilometrů od místa, kde se právě v tu dobu hraje Český pohár v ringu pořádaný pionýry, neodolala jsem a rozhodla jsem se tam vydat.
Dolní Slivno není úplně velká obec, sokolovnu jsem našla bez
problémů. O to větší bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že je
doslova našlapaná lidmi všech věkových kategorií. Později se dozvídám,
že je tu více než 120 účastníků z různých koutů republiky. Ti
mladší soutěží, ti starší přijeli coby doprovod. Na hřišti se
střídá tým za týmem – vždyť je tu celkem 36 družstev! „Letos
přijely týmy například z Nepomuku, Obory, Černovic, Štětí, Horní
Břízy nebo ze Stráže pod Ralskem,“ říká mi Kamila Podolská,
vysokoškolačka a vlastně i duchovní matka tohoto turnaje. Všechna
družstva jsou pionýrská, až na výpravu ze Štětí – to jsou skauti.
Jde o druhý ročník Českého poháru v ringu, který 1. PTS Táborník,
oddíl Dolní Slivno, pořádá. Ringo tu ale má tradici mnohem delší. Už
před lety se tu totiž pravidelně konalo republikové kolo v tomto sportu,
naposledy v roce 2006. „Pamatuju si, že se mi turnaj vždycky líbil, tak
jsem ho chtěla vrátit,“ dodává Kamila, které s organizací pomáhá
její maminka Marta. Zatímco loni ale na turnaj dorazilo jen devět týmů,
letos je jich čtyřnásobek. Velká část jich přijela z Plzeňského kraje,
účastníci už se dokonce ani nevešli do autobusu, musel pomoct také
tranzit. „Je nás tu víc než šedesát ze tří pionýrských skupin,“
připomínají Plzeňáci. A to není náhoda, vždyť právě pionýři
z Horní Břízy pořádají už osmnáct let turnaj v ringu o putovní
pohár.
Tři a půl hodiny na cestě strávilo také pět dětí a tři vedoucí
z pionýrské skupiny Svidník Černovice (jižní část kraje Vysočina). Ti
ringo hrají pravidelně a turnaje, kde si děti mohou zahrát, přímo
vyhledávají. „Děti jsou nadšené – někam se podívají a aspoň
nehrajou pořád jen spolu a v naší tělocvičně,“ vyjmenovává výhody
takových výletů vedoucí Lenka Jarošová. Všichni z týmu si dokonce
nechali kvůli Českému poháru v ringu vyrobit úplně nová trička. Doslova
ještě voní novotou, pionýři je dostali teprve den před odjezdem!
Čekání mezi jednotlivými zápasy si přítomní krátí hrami, mnozí ale
i neúnavně fandí – tamburíny jedou naplno. A všichni do jednoho hrají
ringo líp než já a jednoznačně i s větším nadšením. Výskoky
i obětavé pády pro gumový kroužek občas berou dech. „Nejtěžší bylo
celé to zkoordinovat, zajistit jídlo a postarat se, aby na sebe všechno
navazovalo,“ shodují se Marta a Kamila Podolských. Všechno nakonec klaplo
tak, jak mělo, vítězové všech tří kategorií si odvezli ceny a vzniklo
i nejedno nové přátelství. Co dodat na závěr? „Přijedeme zas,“
slibují nejen pionýři z Černovic. Kamila Podolská na oplátku ujišťuje,
že se Český pohár z Dolního Slivna určitě nepřestěhuje. A já při
odjezdu pomalu začínám přemýšlet, jestli ten kroužek, s nímž si hrají
moji psi, by nešel využít pro trénink…