Habartovští pionýři na táboře u Rotavy besedovali s myslivci
V sobotu 4. srpna za námi, Habartovskými pionýry, přijeli na náš tábor, který se nachází v lesích nedaleko Rotavy, myslivci z mysliveckého sdružení MS DIANA LOV. Připravili si pro nás totiž menší besedu o myslivosti.
Seznámili nás trochu s tím, o co se vlastně vůbec jedná, co to
znamená a co to obnáší být myslivcem. Dovezli nám ukázat několik
trofejí, nechali nás zastřílet ze vzduchovek na terč a vyzkoušeli si nás
z poznávání stromů.
Rozdělili nás na družstva, abychom se lépe mohli soustředit na disciplíny,
které si pro nás vymysleli. Každé družstvo jdeme na něco jiného. Při
zkoušení ze stromů ukazujeme, že opravdu všechny větvičky, které nám
dovezli na ukázku, až na malé zaváhání dobře známe. Poznáváme třeba
větvičku javoru, borovice, břízy, jírovce nebo buku. Ve střelbě ze
vzduchovky ovšem už tak dobří nejsme. Někteří z nás dokonce vzduchovku
drží poprvé v ruce, a proto potřebujeme pomoct s nabíjením a trochu
i se zamířením na terč. Trefit se bylo nakonec pro některé z nás docela
těžké, ale s nulou přece jen nikdo neskončil. Za to o trofejích si
necháváme vyprávět a se zaujetím posloucháme. Dozvídáme se třeba, jak
se podle paroží pozná věk zvířete, za jak dlouho vyroste do takovéto
velikosti a spoustu dalších pro nás nových a zajímavých informací. Na
ukázku nám dovezli asi osm kusů paroží. My mezi nimi poznáváme hlavně
jelení a srnčí. Nejvíc se nám ale líbí velká mufloní trofej, která je
pokryta kůží a vypadá proto jako živá.
Na konci besedy nám myslivci ještě předvádí, jak přivolává srnče svou
maminku srnu, jak se vábí divoká prasata a jak se ohlašuje jelen po
vyhraném boji o samice. Mezi tím se spočítaly výsledky ze střelby a
z každého oddílu dostali čtyři nejlepší z nás na památku kšiltovku.
Na rozloučenou nám zde ještě nechávají buřty, abychom si je mohli večer
u táboráku opéct.
Děkujeme za poučné informace a zajímavé ukázky a doufáme, že si tuto
besedu ještě někdy zopakujeme.