Habartovští pionýři lovili keš na Ledové Praze
Je pátek 31. ledna půl osmé ráno. Všude tma a úmorná zima. Tři habartovští pionýři obtěžkaní krosnami se právě schází na sokolovském autobusovém nádraží s pionýry z Březové, aby společně vyrazili na další ročník akce z názvem „Ledová Praha“.
Cesta autobusem utekla rychle a za chvilku jsme vystupovali na nádraží na
Florenci. Samozřejmě jsme se těšili na krásné památky a muzea, avšak
naše první exkurze vedla do školy na Pankráci, kde nám bylo poskytnuto
ubytování. Rychle jsme si rozbalili spacáky na podlaze malé třídy a už
jsme zase stáli venku, abychom my tři mohli co nejrychleji začít lovit
pražské kešky.
Pro páteční den jsme si vytyčili hlavně odlov keše připravené pouze pro
akci Ledová Praha. Pro odlovení této keše jsme museli najít celkem šest
odpovědí na předem dané otázky, ze kterých jsme nakonec dosazením
získali potřebné konečné souřadnice. Než jsme však nalezli místo, odkud
naše lovení začíná, pěkně jsme se prošli, protože naše navigace nás
vodily stále někam jinam. Nakonec se ale umoudřily a my konečně dorazili na
začátek. Poté už šlo vše hladce a zanedlouho jsme zadávali finální
souřadnice a hurá pro ni. Za malý okamžik už se logujeme do keše a
zjišťujeme, že jsme teprve druzí, kdo ji odlovil.
Po odlovu jsme se zašli občerstvit jako již tradičně výbornou pizzou
z Masarykova nádraží. Odtud jsme vyrazili do muzea Království železnic.
Zde jsme si prohlédli model krajiny protkané železniční sítí s mnoha
vychytávkami. Tyto malé modely jezdí, svítí, otevírají se, reagují na
střídání denního a nočního cyklu a některé jsou uzpůsobené tak,
abychom je mohli sami ovládat. Miniaturní kamery nám zprostředkují
aktuální pohledy z lokomotiv modelů projíždějících kolem
nejrůznějších dominant ČR jako je například: Ještěd, Karlštejn,
Pražský hrad, Loket apod. Po večeři jsme ještě vyrazili na odlov keší
podél Vltavy. Do školy jsme se vrátili kolem jedenácté hodiny večer celí
prokřehlí a s bolavýma nohama.
Druhý den ráno jsme se přidali k březovským pionýrům a společně jsme
vyrazili za překvapením, které si pro nás všechny připravili jejich
vedoucí. Jeli jsme tramvají na Bertramku. Zde jsme si šli zahrát Lasergame.
Rozdělili jsme se do dvou družstev po osmi. Každý z nás si před
začátkem hry na sebe navlékl speciální elektronickou vestu, na kterou byla
napojena laserová pistole. Pomocí této zbraně jsme se snažili zasáhnout
čidla na vestě protihráčů. V případě zásahu byl hráč na několik
sekund vyřazen ze hry. Během této doby se snažil ukrýt a setřást tak své
pronásledovatele. Po uplynutí krátké doby se vesta samočinně aktivovala a
hráč byl opět zapojen do hry. Za každý přesný zásah se hráči
započítával určitý počet bodů. Cílem hry bylo získat co nejvíc bodů
za zásahy protivníků pro sebe i pro svůj tým.
Po této skvělé hře jsme se vydali podívat do Národního památníku na
Vítkově. Zde jsme si prohlédli expozici nazvanou „Laboratoř moci“.
Expozice v podzemních prostorách památníku , které byly vybudovány
v 50. letech 20. století jako zázemí pro péči o mumifikované tělo
Klementa Gottwalda, připomíná nejen samotnou osobu Klementa Gottwalda,
deformaci Památníku na mauzoleum, ale i komunistickou propagandu a období
režimu 50. let ve svých nejhorších totalitních projevech. Expozice
Laboratoř moci pak představila stinnou stránku existence Památníku, který
byl zneužit komunistickou propagandou. Odtud se ještě vydáváme do
Armádního vojenského muzea. Pak už se pomalu nachýlil čas na hlavní bod
celé akce Ledová Praha a tím byl koncert Děti dětem, konaný jako obvykle
v Kongresovém centru. Pořádají ho Pionýr a nadace Dětem 3. tisíciletí.
Koncert je výběrem nejzajímavějších vystoupení republikových přehlídek
soutěže Pionýrský sedmikvítek.
Hned od začátku bylo na co koukat. Děti předváděly krásná taneční
i zajímavá pěvecká vystoupení a jako host zde na závěr vystoupila
skupina Hamleti. V této hudební skupině se spolu s moderátorem Daliborem
Gondíkem sešel Aleš Háma, Jakub Wehrenberg a exoticky vyhlížející Hardy
Marzuki. Své vystoupení zahájili Želvou od Olympiku, po ní následovaly
další a další pecky. Dětem nakonec nestačilo jen řádit pod pódiem, ale
obklopily Hamlety tak, že mezi nimi byli sotva vidět. Jen těžko si jde
představit lepší tečku.
Protože se nám ještě nechtělo jít tak brzy spát, vyrazili jsme ještě na
večerní procházku přes Karlův most na Kampu. Pak už se ale rychle vracíme
do školy a zalézáme do spacáků.
V neděli ráno nám nezbývalo nic jiného, než si zabalit své věci a
opustit školu. Protože jsme ještě měli dost času do odjezdu, zašli jsme
se podívat do nové budovy Národního muzea. Zde probíhala výstava nazvaná
„Peníze“. Vedle historie platidel jsme se tak mohli seznámit s dějinami
podnikání a zaměstnanecké práce či fungováním banky a burzy. Výstava
sleduje i vliv peněz na umění, životní styl či lidskou morálku. Dokonce
jsme si mohli potěžkat opravdovou zlatou cihlu, jejíž hodnota je
přibližně 10 miliónů korun a váží přibližně 12,5 kg. Pak už jen
jedeme na Florenc, kde čekáme na autobus, který nás odveze zpět domů.
Celé to třídenní dobrodružství uteklo velice rychle, naštěstí se však
můžeme těšit na příští rok a s ním na další ročník
Ledové Prahy.