Dobytí severního pólu IV
O víkendu 10.-12.12.2010 uspořádal oddíl Antares z 147.PS Galaxie již 4. ročník výpravy „ Dobytí severního pólu“. Stejně jako loni byl odjezd naplánován na čtvrtou hodinu odpolední. V klubovně se sešlo 9 dětí a 4 vedoucí a speciální host malý klučina Dáda. Již před začátkem nás postrašila předpověď počasí, která hlásila sníh, sníh a jen sníh.
Opět se nám podařilo zajistit dopravu auty a to jedním půjčeným od
Paintball clubu Troja, které řídil Erik a malým modrým autíčkem, které
řídila Háňa.
Cesta byla krušná, speciálně poslední šplhání auty do kopce na Benecko,
ale úspěšná. Po úspěšném příjezdu jsme na parkovišti nasadili batohy
na záda a vydali se sněhovou vánicí k chatě, kde na nás už čekali.
Po ubytování jsme ve společenské místnosti hráli deskové hry –
aktivity, fazole, kachny a mnoho dalších a vedoucí mezitím připravovali
řízečky na zítřejší výlet.
V sobotu ráno jsme se nasnídali, zabalili batůžky a běželi ven kouknout
se na pejsky. Kolem půl desáté jsme vyrazili směrem na Rovinky, kde jsme
měli sraz s psím spřežením a Martinem, který slíbil že nás povozí.
Cesta začala neslavně první kilometr jsme šli asi půl hodiny, protože se
rozpoutala velká sněhová bitva a chvíli to vypadalo, že na Rovinky vůbec
nedorazíme. Díkybohu se chtěli děti nechat povozit pejsky husky a tedy
zanechaly sněhových radovánek a rychlejším tempem vyrazily směr
Rovinky.
Na Rovinkách jsme si dali horkou čokoládu, sušenky, řízky a někteří
větší jedlíci i palačinky. Pak již přijel mašér Martin a po dvojicích
nás vozil ve sněžných saních tažených 9 husky. Ostatní si zkracovali
čekání dobýváním střechy turistického přístřešku, až jsme se o ně
jako vedoucí trochu báli. Potom už jsme se vydali na cestu zpátky. Děti
měly slíbenou ještě jednu další atrakci a to svezení na snowtubingu,
který jsme potkali po cestě. Sliby se mají plnit alespoň o Vánocích a tak
jízda samozřejmě proběhla a né jen jedna a kdyby bylo na dětech tak bychom
se od této atrakce asi nedostali. Vedoucí usoudili, že sněhu již bylo pro
dnešek dost a nakázali pochod do chalupy. Celkem jsme ušli cca 12 km
v neustávajícím sněžení. Celkem náročný výlet, ale plný
zážitků.
K večeři byly kašpáry ( kaše s párkem) a následovalo opět hraní
deskových her a spánek.
V neděli jsme stavěli iglů nejdříve malé a pak jedno obrovské. Obě
měla být spojena propojovací chodbou a mít jen jeden vstup, ale nějak jsme
ji nestihli postavit. Času bylo málo a tak jsme se alespoň společně
v iglů vyfotili. Pak už byl na řadě jen oběd ( místo nepovedených
špaget polévka s chlebem), úklid a cesta auty domů.
Víkend se nám líbil a těšíme se na 5. ročník.
Článek a foto převzato z webu 147.PS Galaxie.